Interiérová designérka a stylistka Zuzana Kaščáková si koupila dům na vesnici a naplnila ho harmonií. Měli jsme možnost prožít s ní pár hodin nad šálkem výborného čaje a čokoládovými muffiny, při mluvení plném pozitivní energie a nadšení. Kousek té nálady jsme si odvezli domů a snad se nám podaří předat ji i vám.
Zuzka je živel. Krásná, milá, energická a jednoznačně velmi pracovitá rusovláska nás srdečně přivítala a pozvala do úžasně zařízeného domu, který nás postupně očaroval jednoduchostí a pohodou.
Sloupové kamna v obývacím pokoji
Sloupové kamna, jaké lze často vidět v severských interiérech, pocházejí původně z našich končin. Zuzka si jimi splnila sen a má z nich nejen velkou radost, ale i doma příjemně teploučko. Zdroj: Jiří Hurt
Tento pocit byl tím výraznější, čím více jsme se rozhlíželi kolem, hodnotili nábytek a kochali se perfektně sladěnými dekoracemi. Za okny bylo nevlídné, ale uvnitř stál velký dubový stůl a na něm mísa s hortenziemi a vřelost, jakou poskytuje jen s láskou vytvořený domů. Rozhovor plynul jako voda a téměř nebylo nutné ptát se. Zuzka má ve věcech jasno a ráda se o své zkušenosti podělí.
Přečtěte si také
Severská elegance a venkovský šarm: Jednopodlažní dům na Spiši ve vlastní režii
bydlení ve venkovském stylu
Do kuchyně doporučuje designérka jednoduchou neutrální linku a touto řadou se ve vlastním domě i sama řídila. Zdroj: Jiří Hurt
Zuzka, vy máte nejen krásný domov, ale navrhujete interiéry i pro jiné. Jak jste se dostali k interiérovému designu?
Lásku k útulnému bydlení mám po mamince. I když jsem vyrůstala v bytovce s unifikovanou umakartovou kuchyní, jaké se za komunismu stavěly na vesnici pro mladé rodiny, bylo to u nás jiné. Mamka to tam dokázala zabydlet, ozdobit. Já jsem si odmalička zařizovala svoji pokojíček, a když jsem ve čtrnácti šla na internát, nestahovala jsem se jen já a oblečení, ale vezla jsem si i svou deku, polštářky a zanedlouho i noční stolek. Po střední škole jsem potkala svého prvního muže. Měl podlahové studio, tak jsem začala pracovat u něj a začala jsem lidem radit s výběrem. Později jsme si s druhým mužem předělali starou hospodářskou usedlost, kde jsme si to opravdu vypiplali. Když jsem dala fotku interiéru na nějaké fórum o bydlení, lidé reagovali, líbilo se jim to, ptali se a chtěli rady. Z usedlosti jsme se časem přestěhovali, znovu jsme dům předělávali a opět měl velký úspěch, i když byl úplně jiný.
Myslím si, že kdyby lidé přemýšleli o tom, jak si tvoří domov, neměli by psychoterapeuti tolik práce. Protože prostředí, ve kterém žijete, přímo ovlivňuje vaše rozpoložení, nálady, váš život. Čas, který trávíte doma, je důležitý a je dobré, když je vám tam fajn.
V té době jsem pracovala ve firmě, která vyráběla dekorativní kosmetiku, ale interiéry se ke mně stále vraceli. Když se před třemi lety můj muž zabil, nedokázala jsem si představit, jak skloubit práci s péčí o Bertíka. Byla jsem na dně, ale zároveň asi i v nějakém šoku, a tak jsem se rozhodla, že se začnu naplno věnovat e-shopu a navrhování interiérů. Iconioo pro mě není jen neosobní e-shop, ale jsem to já – zákazníci se se mnou mohou poradit o všem, co si chtějí koupit, s většinou z nich se znám a tykáme si. I práce na návrhu interiéru je otázka důvěry. Interiéry jsou moje srdeční záležitost, moje láska. Nenavrhuji jen další interiér, ale vytvářím pro někoho domů.
Pro mě je největší odměna to, když se majitelé později ozvou a řeknou: tak teď jsme tu konečně doma. Samozřejmě, mám nějaký rukopis, ale vždy chci, aby měl prostor něco ze svých majitelů, jejich oblíbené věci, něco, co pro ně znamená vzpomínky.
bydlení ve venkovském stylu
I v Zuzčiny ložnici na patře vládní vzdušnost a harmonie. Stejně jako zbytek domu je zařízena jednoduše a dekorovaná zajímavými doplňky. Zdroj: Jiří Hurt
Čím se při zařizování řídíte a co byste poradili jiným?

Doma zařizuji intuitivní. Často pohybuji s nábytkem, přemísťovat věci a zkouším, kde budou vypadat nejlépe. U sebe doma nemám vždy zcela jasnou představu o výsledku, ale vždy mám jasno v tom, jaká bude cesta k němu. Jinak ale doporučuji co nejjednodušší základ. Klidně bílé stěny a byť půl roku nebo rok bydlet. Potom někam zavěsíte obraz, dodáte barvy v dekoracích, vypozorujete, kdy a kam dopadá denní světlo a lépe se tak rozhodnete pro barevnost stěn. V domě to nebývá takový problém, ale v bytě třeba samozřejmě řešit odkládací prostory a skloubit praktické s estetickým. Vestavěné skříně však mnoho vyřeší a obývací pokoj pak může zůstat vzdušná, neprepchatá nábytkem. V kuchyni jsem za jednoduchou, neutrální linku.
V interiéru je důležitý jeden spojující prvek, který se v mnoha variantách objevuje v celém domě nebo bytě. Mnoho lidí si to hned nevšimne, ale právě to dodává prostoru harmonii.
Lidé mi píší, že mám stále uklizené, ale to je právě tím neutrálním základem a sladěnými doplňky.
